Čím začít, aby to bylo opravdu upřímné a neznělo to jako klišé, kde si povíte, že to není reálné. Po narození syna Jakuba jsme hodně přemýšleli nad tím, komu ho svěřit na hlídání. Ne vždy je totiž jednoduché, aby dítě vychovával někdo z rodiny (teta Moni je naše babi). O to víc si dnes vážíme toho, jak přirozeně a hezky to v herničce funguje. Kubík chodí do herničky už víc než rok a je tam opravdu šťastný. A upřímně – je radost to pozorovat. Děti jsou tam klidné, hodné, krásně spolu fungují, respektují se a učí se samostatnosti. A jako obrovský bonus beru to, že děti v herničce zázračně spí a spoustu věcí zvládají bez protestů – což asi pochopí každá máma 😊 Navíc si tu Kubík našel i svou první dětskou lásku, což jen potvrzuje, jak bezpečné a hezké prostředí hernička je. Teta Moni je v herničce přesně tím člověkem, kterého si pro malé děti přejete. Je laskavá, trpělivá, vnímavá a dětem se opravdu věnuje. Nechává je objevovat svět vlastním tempem, podporuje je v samostatnosti a dává jim pocit bezpečí. Díky tomu je hernička místem, kam se děti těší a kde panuje klidná a pohodová atmosféra. Za nás velká spokojenost a upřímné doporučení 💛 PS: Ano – teta Moni je zároveň moje tchyně a Kubíkova babička. Jsem ráda, že s klidným svědomím můžu svou tchýni a zároveň babičku na hlídání dětí doporučit všemi 10. S pozdravem Peťa a Tom❤️
Petra