Za chvíli tu máme září a s ním i začátek školního roku. Určitě tu je hodně rodičů, kteří budou vyprovázet svoje prvňáčky do školy, kterou si vybrali. Téměř každý rodič se zajímá o školu, kam své potomky bude dávat a pečlivě vybírá tu nejlepší, která bude vyhovovat osnovou, zaměřením, polohou a dalším kritériím. V dnešním článku si různé typy základních škol představíme.
SPORTOVNÍ
V základních školách, které mají sportovní zaměření, je v rozvrhu větší prostor pro sportovní aktivity. Během studia také děti většinou přijdou do styku s více různými variantami sportu, ať už jde o plavání, bruslení, fotbal a podobně. Je to určitě dobrá varianta pro aktivní děti a pro děti, které se už nějakému sportu věnují a je u nich předpoklad, že se sportu budou věnovat i v budoucnu.
Je třeba ještě zmínit, že ostatní předměty se vyučují na stejné úrovní jako na klasických základních školách a žáci mohou pokračovat na střední škole podle svého výběru – mohou se dostat na gymnázium, obchodní akademii nebo třeba cestovní ruch. Nejsou ochuzeny o žádný předmět, který se vyučuje na ostatních základních školách
JAZYKOVÁ
Jazykové školy mají rozšířenou výuku jazyků. Na všech školách v České republice se už od prvního stupně vyučuje anglický nebo německý jazyk, na jazykové škole je těch cizích jazyků více a je jim věnován větší důraz. Často tu také učí rodilí mluvčí nebo pedagogové, kteří mají vysokou úroveň daného jazyka.
SOUKROMÁ
Soukromé školy mohou být také zaměřeny nějakým směrem a nebo mohou být klasické – se stejným rozvrhem jako mají ostatní základní školy. Rozdíl by však měl být v kvalitě výuky, pedagogů (většinou absolvují pravidelně kurzy, aby se neustále vzdělávali) a přístupu k žákům. Školy často prosazují individuální přístup, nabízejí vlastní bazén nebo jízdárnu, rodilé mluvčí a kapacity v oboru nebo psychology a speciální pedagogy, kteří se dětem věnují individuálně a trénují s nimi jejich nedostatky. Nutno podotknout, že na soukromých školách rodiče hradí školné, které dosahuje i statisíců za školní rok.
MONTESSORI
Pedagogiku podle Marie Montessori můžeme hledat jak na základních školách, tak ve školkách nebo různých zájmových kroužcích. Tyto školy bývají často soukromé nebo s přijímacím řízením, protože zájemců je mnohem více, než škol, které tento styl výuky nabízejí.
Montessori pedagogika stojí na tom, že dítě se učí tak, aby ho to bavilo a podle svých vrozených schopností a dovedností. Učitelé dohlížejí a pomáhají, nejsou autoritou, která dětem něco nařizuje nebo přikazuje.
Také se zde nechválí ani netrestá, pokud dítě něco provede, musí si nést následky samo (pokud něco vylije, tak to utře, když něco rozbije, musí si to uklidit, když někomu ublíží, omluví se mu, atd).
WALDORFSKÁ
Waldorfská škola je podobně jako Montessori škola s alternativní výukou. V těchto školách se nepoužívají učebnice, děti se rozvíjí samostatně podle svých potřeb, začíná se tu poměrně brzy vyučovat cizí jazyk, naopak čtení a psaní se učí později. Také je zde zvykem, že se více angažují rodiče, účastní se různých programů a díky tomu bývá školné nižší, než na školách s montessori přístupem.
DOMÁCÍ
Poslední typ výuky, který tu zmíníme, je domácí škola. Znamená to, že rodič dítě nahlásí ve škole, ale vyučuje ho doma a do školy dochází pouze na přezkoušení. Každá domácí škola je úplně odlišná a společný znak je snad jen ten, že se rodiče snaží rozvíjet schopnosti dítěte, tempo je flexibilní a přístup naprosto individuální. Někteří rodiče si na některé odbornější předměty najmou soukromého učitele, hudební výchovu děti absolvují v Základní umělecké škole formou docházení na nějaký hudební kroužek a tělocvik probíhá zase formou docházení do nějakého sportovního kroužku.