Jak tomu většinou bývá, nejzajímavější věci se dost dobře naplánovat nedají. Ty budeš studovat v Paříži? Wow! Role pilného studenta při studijním pobytu není nikterak překvapivá snad pro nikoho. Nicméně ve spojení s městem lásky a zemí skvělého jídla to působí jako zaklínadlo a všichni soudí, že si tu budete jenom užívat. Kávičky, croissanty, litry vína, tucty baget a kila sýrů a to vše s výhledem na Eifelovku a petangovou koulí v ruce. Nirvána? Pravdou zůstává, že k dosažení takové či jiné nirvány v Paříži potřebujete občas nemalý obnos peněz. Pak přichází otázka, kde je vzít?
Jednou z alternativ, jak přijít k poměrně dobrým penězům, je hlídání dětí. Šance, že v několika milionovém městě narazíte na rodinu, co má čas od času potřebu odložit své ratolesti do spolehlivých rukou, je veliká. Zvlášť když Francouzi obecně mají hodně kladný vztah k dětem a instituci rodiny. Počet dětí v rodině rovnající se třem není velkou výjimkou. A využívání služeb hlídání rovněž nevybočuje, zejména ve vyšších třídách. Jestli navíc nemáte problém s jazykem. Voilà! Nicméně, jako česky mluvící osoba (případně anglicky) máte jistou výhodu. Komunita expats v Paříži je řekněme početná a rodin s českými kořeny, které chtějí, aby jejich již francouzské děti rozuměly mateřskému jazyku rodičů, je taky dost. Vyplatí se sledovat třeba českou skupinu La petite Prague na yahoo.fr anebo sondovat u českého centra, kde funguje česká školka. Nicméně, já jsem se v roli “hlídačky” ocitla vlastně hodně neplánované. Zhruba dva týdny před odjezdem do Paříže se mě kamarádka náhodou zeptala, jestli bych nechtěla místo ní chodit na pár hodin týdne k jedné rodině hlídat tři malé holčičky a učit je česky. Domluvila se s rodinou, že tam půjdu na týden místo ní, než mi začne semestr na univerzitě a pak se uvidí podle rozvrhu a sympatií…
