Vady řeči u dětí | Hlídačky.cz

Pojem „logopedie“ ve mně vyvolá vzpomínku na dětství, kdy jsem na základní škole navštěvovala jistou paní a společně jsme cvičily „t-d-ká“ a „t-d-áva“ ve snaze naučit mě „R“. Dopadlo to dobře, od „základky“ jsem na logopedii nebyla a víc už jsem o ní neslyšela. Až teď jsem si rozšířila obzory o tom, co logopedie znamená.

Logoped je vysokoškolsky vzdělaný člověk, který (pokud pracuje pod ministerstvem zdravotnictví) musí být zařazen do předatestační přípravy a po třech letech práce v logopedické ambulanci s odborným dozorem skládá atestaci. Takto se stane klinickým logopedem, jenž může pracovat samostatně. Při své činnosti často spolupracuje s řadou odborníků, většinou lékařů.

Ztráta produkce nebo porozumění řeči jako důsledek ložiskového poškození mozku. Možná je i dětská afázie, kdy dojde k náhlému poškození centrální nervové soustavy, která se dosud vyvíjela normálně. Léčba afázie je spojena s rehabilitační péčí.

Se vyznačuje extrémně zrychleným tempem řeči, která se místy stává nesrozumitelnou. Člověk trpící touto vadou ve spontánním projevu nevyslovuje slabiky nebo části slov. Dle posledních výzkumů bývá u člověka s breptavostí potvrzen nález na EEG. U malých dětí byl potvrzen vztah mezi breptavostí a lehkou mozkovou dysfunkcí. Mezi příznaky patří například poruchy artikulace, narušení melodie a rytmu řeči.

Vzniká na základě poškození centrální nervové soustavy. Je to narušení artikulace jako celku, dále se projevuje v oblasti dýchání, tvorby hlasu, melodii a rytmu řeči. Dysartrie je charakteristická pro děti s dětskou mozkovou obrnou. Příčina vzniku může mít počátek v těhotenství (krvácení do mozku dítěte, nedonošení dítěte), při těžkých porodech, v průběhu prvních měsíců života (meningitida, encefalitida, intoxikace), v pozdějším věku (úrazy hlavy, nádory apod.).

Dyslalie neboli patlavost zahrnuje vadné tvoření hlásek. Přičemž k určitému věku náleží schopnost výslovnosti určitých hlásek. Zde je orientační přehled toho, kdy a které hlásky by měly děti umět vyslovit.

VěkRozvoj slovní zásobyVývoj výslovnosti do 1 rokuDítě rozumí jednoduchým pokynům a začíná opakovat jednoduchá slova, která slyšíM B P

do 2,5 letTvoří jednoduché věty, od 2 let se ptá "co to je", rozlišuje svou slovní zásobu.K G H CH

do 3,5 letMluví ve větách, začíná si osvojovat gramatickou stavbu vět, ptá se "proč", rozšiřuje dále slovní zásobu. Začíná se tvořit verbální (slovní) paměť.Zvládá

do 4,5 letDokončuje se gramatická stavba vět, dítě již chápe děj a umí ho vyprávět.Ň Ď Ť

do 6,5 letDítě chápe složité děje, má již velkou slovní zásobu, gramaticky zvládá jednoduchá souvětí.C S Z R Ř

Je jedním z nejtěžších a nejnápadnějších druhů narušené komunikační schopnosti. Problémem je celkové narušení koordinace orgánů, účastnících se na mluvení. Projevuje se nedobrovolným přerušováním řeči. Koktajícímu člověku je potřeba neskákat do řeči, nedokončovat za něj věty, ale také mu neříkat aby se uvolnil. Je dobré mu dát najevo, že se nesoustředíte na to, jak danou informaci sděluje, ale co sděluje. Dobré je i udržovat oční kontakt.

Ztráta řeči většinou spojená s nástupem do školky nebo školy. Dítě nemluví s určitými osobami (učitelkou, lékařem). S dětmi a rodinou komunikuje normálně. Příčinou může být traumatický zážitek, smrt blízké osoby, nepřiměřené nároky na dítě apod. Tuto vadu řeší klinický logoped a psycholog. Důležité je nenutit dítě k řeči, komunikovat s ním tak, aby mohlo reagovat neverbálně. Je dobré dítě chválit za snahu o komunikaci a upozornit na problém učitele a osoby, se kterými dítě nemluví. Elektivní mutismus může odeznít i bez zásahu odborníka.

V případě, že dítě ve třech letech nemluví, nebo mluví méně než ostatní děti, může se jednat o opožděný vývoj řeči. Je důležité vyhledat odborníka a pátrat po příčinách. Odborná vyšetření by měla vyloučit vadu zraku, sluchu, mluvidel, poruchy centrální nervové soustavy a intelektu.

Palatolálii provází rozštěp patra, případně rtu a patra. Při této vývojové vadě se řeč utváří na vývojově vadném základě. Rozštěp se u dětí tvoří v 8. – 12. týdnu těhotenství matky. Takovéto děti mají pozměněnou artikulaci a rezonanci (huhňají). Mohou se projevit poruchy sluchu a opožděný vývoj řeči.

Je neschopnost nebo ztížená schopnost verbální komunikace. Dítě dobře vidí, slyší, ale jeho centrální nervová soustava není schopna správně zpracovat sluchové a zrakové signály z okolí. Příznaky vývojové dysfázie jsou: opožděný vývoj řeči, patlavost, velký rozdíl mezi verbálními a neverbálními schopnostmi, narušení krátkodobé verbální paměti, kresba takto postižených dětí je zvláštní, při kresbě postav jsou části těla proporčně nesprávně nakreslené, dítě obtížně rozlišuje zvukově podobné hlásky, má narušenou časoprostorovou orientaci, hrubou a jemnou motoriku, problém je i s lateralitou.